Karel Havlíček Borovský - Král Lávra

Autor: Karel Havlíček Borovský (1821-1856; český novinář a básník, klasik české satiry (Křest sv.Vladimíra, Tyrolské elegie, epigramy), publicistika(Obrazy z Rus, Epištoly kutnohorské, Duch Národních novin) )
Bibliografické údaje: Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1976, vydání první

Irský král Lávra se nechává jednou ročně ostříhat a oholit, ale holiče ihned nechá popravit. Když jednou padne los na Kukulína, tak jeho matka prosí krále Lávru, aby Kukulína nenechal popravit a král její přání vyslyší. Od té doby holil Kukulín krále každý druhý den. Ale Kukulín je nešťastný z toho, že musí udržet tajemství, co viděl pod královými vlasy. Jeho matka mu poradí, aby zašel za poustevníkem do lesa. Ten mu poradí, aby všechno co ho trápí řekl do vrby. A tak Kukulín udělá, co mu poustevník řekl. Pak král Lávra pořádá ples, na který přijíždí i karlovarští hudebníci. Ale basista Červíček ztratí kolíček z basy, a tak si uřízne větévku z vrby. Když pak začne Červíček hrát na basu, začne basa křičet, že má král Lávra velké oslí uši, a tak se to všichni dozví. Lidé si časem na jeho uši zvykli a už žádný holič nemusel být popraven.

Jazyk: český, veršovaný, nespisovné prvky (".. syn můj jedinej", "dlouhé uši bez futrálu")
Kompozice: Báseň není rozdělena na více částí.
Citát: "Když tě na jazyku něco svrbí, našeptej to do staré vrby."
Ironie: Kukulín měl být popraven, ale nakonec se stane dvorním holičem. I když Kukulín nic neprozradil, nakonec se to všichni dozvěděli.