Karel Čapek - Válka s mloky
Autor: Karel Čapek (1890-1938; český spisovatel, novinář (Národní listy a zvl. Lidové noviny),
překladatel; studium filozofie v Praze; záliba v cestování, práci na zahradě (Zahradníkův rok),
vztah ke zvířatům (Měl jsem psa a kočku); bratr Josef Čapek - malíř spoluautor několika děl (Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada, Lásky hra osudná atd.)
Dílo: povídky (Boží muka, Trapné povídky, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy), romány
(Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky, První parta, Život a dílo skladatele Foltýna - nedokončený; trilogie: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život),
cestopisné fejetony (Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever),
hry (Loupežník, RUR, Ze života hmyzu), dramata (Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka),
tvorba pro děti (Dášeňka, čili život štěněte, Devatero pohádek), překlady (Francouzská poezie moderní doby) )
Vydalo r. 1949 nakladatelství Fr.Borový v Praze.
Kompozice:román je rozdělen do tří knih, knihy jsou rozděleny na kapitoly; kniha je proložena mnoha novinovými články, letáky a provoláními, která dotvářejí atmosféru díla
Kniha první - Andrias Cheuchzeri
Kapitán J. van Toch (syn krupaře z Jevíčka) objevil na jednom tichomořském ostrůvku zvláštní druh mloků, kteří byli velmi učenliví. Při dovolené v Jevíčku se díky redaktorům Lidových novin (Golombkovi a
Valentovi) dověděl o bohatém G.H.Bondym. Když kapitán přijde k domu G.H.Bondyho, přemýšlí jeho vrátný Povondra, zda ho má pustit dále. Rozhodne se, že ano. Kapitán vypráví G.H.Bondymu o mlocích a ten se
rozhodne, že mu koupí loď. Pomocí lodě začali rozvážet mloky na jiná pobřeží. Mloci jim nosily perly a kapitán van Toch jim naoplátku dával nože, aby se mohli bránit proti žralokům. Mloci se rychle učili (naučili se i
skřehotavě mluvit) a stali se předmětem vědeckého zájmu a dostali se také do ZOO. Po smrti kapitána van Tocha založil G.H.Bondy SALAMANDER SYNDICATE a měl s mloky velké plány (nové břehy, průplavy,
umělé ostrovy apod.). Tehdy byl pan Povondra hrdý na to, že kapitána van Tocha ohlásil u G.H.Bondyho.
Kniha druhá - Po stupních civilizace
Mloci přebírají od lidí jen to, co je průměrné, užitkové, mechanické a opakovatelné a vytvářejí si tak zjednodušenou lidskou civilizaci.
Všude se buduje jako nikdy předtím a lidstvo ochotně dodává mlokům vše, co potřebují (potraviny, ocel, zbraně).
Autor píše o objevení baltického mloka, který je světlejší a má jinak tvarovanou lebku (výsměch nadřazenosti německé rasy).
Kniha třetí - Válka s mloky
Všechny námořní mocnosti začali své mloky ozbrojovat a používat je k budování podmořských opevnění. Ale zájmy lidí a mloků se začínají rozcházet, protože lidé potřebují k životu pevniny, zatímco přemnožení
mloci mořské mělčiny. Mnozí si uvědomují nebezpečí a vytváří Ligu národů proti mlokům. Za nějaký čas došlo k několika zemětřesením a geologickým katastrofám, které měli na svědomí mloci (vytvářeli nové
mělčiny). Brzy nato zachytili radioamatéři výzvy Chiefa Salamandra (narážka na Hitlera). Některé mocnosti se snaží bojovat proti mlokům, ale většina bojů končí neúspěšně. Je svolána konference do Vaduzu v
Alpách, ale ani ta nedokáže sjednotit lidstvo ke společné akci (Čapkova ironie dosahuje vrcholu, když líčí, jak se na jednání s Mloky dostavili jejich advokáti - lidé a s absolutní cyničností doporučovali přijat mločí
návrh na zničení světa).
Zestárlý pan Povondra už není hrdý na to, že díky jemu se lidstvo dozvědělo o mlocích. Když jednou šel na ryby na Vltavu a uviděl ve vodě mloka, tak se mu velmi přitížilo. Na smrtelné posteli pak prosí svá
vnoučata, aby mu odpustili to, že tehdy ohlásil kapitána van Tocha.
V závěru mluví autor sám se sebou (je mu líto lidstva, hledá východisko (vymření mloků, válka mloků s mloky, …) ).
Kniha se mi líbila, především první část.