František Křelina - Každý své břímě
František Křelina (1903-1976) byl český básník a prozaik a patřil k ruralistům; v jeho dílech se tedy objevovala oslava venkova a přírody. V 50.letech byl politickým vězněm a po propuštění a rehabilitaci básníkem. Napsal básnické sbírky Půlnoční svítání, Předjitřní tma a Plaché světlo, v nichž považuje za jedinou jistotu mravních hodnot víru a selskou půdu. V románu Hubená léta popisuje hospodářskou krizi v Podještědí, bídu a mravní rozvrat. Dalším z jeho prozaických děl byla volná trilogie (Hlas v poušti, Puklý chrám, Bábel), jejíž děj se odehrává rovněž v Podještědí a ukazuje kontrast čistého venkova a zkaženého města.
Děj knihy Každý své břímě se odehrává a na jediném místě (v Lidicích) a během jediného dne (10.června 1942). Jde tedy o dobu těsně po spáchání atentátu na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha, který se uskutečnil 27.května 1942. Náladu této doby dobře charakterizuje věta: ,, …čas růží a pivoněk na zahrádkách - čas hrůzy nad českou zemí i nad touto krajinou pod Řípem.".
Děj začíná tím, jak jedna z Lidických žen hledá svou malou dceru. Běží se podívat k mlýnu, ale tam spatří pouze vojáky. Když se vrátila zpět do vesnice, tak se od faráře a včelaře Josefa Šternberka dověděla, kde je její dcera a hned se jí ulevilo.
V noci vtrhne do fary četa vojáků a naleznou zde pouze faráře Josefa Šternberka. Zatímco četa prohledává faru, mluví velitel s farářem. Prozrazuje o sobě, že byl soudcem v Hannoveru. Z toho, jak mluví se dá poznat, že nesouhlasí s tím, co se má stát a s fašismem vůbec. Nakonec se důstojník faráři vyzpovídá, že mají být zastřeleni všichni muži od 16 do 60 let a že ženy a děti mají být odvezeny do lágrů, avšak odděleně. Poté se farář snaží přemluvit důstojníka, aby nebyli zastřeleni úplně všichni, ale ten pouze odpovídá, že na to nemá pravomoc.
Operační štáb si uvědomuje neúplnost rozkazu a proto jej upravuje tak, že budou zastřeleni všichni muži od 15 let. Jeden z důstojníků se snaží tuto změnu zmírnit, ale nedaří se mu to. Farář si také uvědomil neúplnost rozkazu a proto pro něj nebylo překvapením, když mu důstojník řekl o této změně. Oba dva se pak vydají do kostela, který už ničí elitní četa z Halle an der Saale a připravuje ho na zapálení. Důstojníkovi se podaří zařídit faráři propustku, ale ten ji odmítá a chce být odveden k ostatním a být s nimi popraven.
Pak začínají vojáci vyhlazovat Lidice - zapalují domy a kostel a ten pak také pomocí výbušnin zničí. Farář je dán k několika mužům do temného sklepa. Je tam také jeden čtrnáctiletý chlapec, který tvrdí, že mu je 15 a neví, co ho čeká. To ale neví nikdo kromě faráře, ale ten nemůže nic říci, protože by porušil zpovědní tajemství. Skupina lidických mužů takto čeká ve sklepě a diskutují o tom, co je čeká. Pak je začnou po skupinkách vodit ven a u Horákova statku střílet.
Jako záminka pro vyhlazení Lidic byly nastrčené zbraně nalezené ve mlýně a podezření, že se zde skrývají atentátníci.
Nejčastěji zmiňovaní němečtí vojáci byli Geschke, Schultze a Böhme.
Kniha je rozdělena na 7 vět proložených šesti intermezzy. Objevují se v ní pasáže, které zápisem připomínají drama (jméno postavy text).
Tato kniha se mi špatně četla a vůbec se mi nelíbila. Možná se na tom podílel i fakt, že jsem věděl, jak to skončí.
Bibliografické údaje: vydalo nakladatelství Mladá fronta, Praha 1969, vydání 1.
Sekundární knihy
Encyklopedický slovník, zpracoval kolektiv autorů, 1993, Odeon
Literatura v kostce pro střední školy, Marie Sochrová, 1999, Fragment